Dramatický vývoj digitálních technologií a jejich pronikání do společnosti – ať již do výzkumu, vývoje a výroby tak i do vzdělávání a osobního života lidí – vedou k otázkám, jak se náš život promění, zda technologie přispějí k řešení globálních problémů a budou eliminovat nebo naopak prohlubovat rozdíly mezi skupinami obyvatel, regiony či městem a venkovem.
Projekt zajímá právě poslední diference.
Konference OECD
Konference OECD v r. 2018 ve Skotském Edinburghu identifikovala 10 klíčových sil, které s velkou pravděpodobností promění podobu venkova a vytvoří nové struktury a vztahy, které pojmenováváme Venkov 3.0. Hybné síly zahrnují: aditivní a distributivní výrobu, decentralizované zdroje energie, autonomní řízení vozidel, používání dronů, internet věcí a cloudové technologie, digitální konektivita, posun hodnotového systému lidí, nové technologie produkce jídla, oblast vzdělávání a zdraví.
Účel projektu
Účelem projektu je prozkoumat, jak se tyto hybné síly a jejich očekávané dopady vztahují k specifikům venkova, jaké příležitosti pro obyvatele venkova mohou přinést stejně jako jaké nové problémy a hrozby z nich vyplývají. Přitom bereme v úvahu připravenost technologií na jedné straně a inovační kapacitu venkovských aktérů na druhé straně, stejně jako institucionální prostředí a jeho připravenost. Následně projekt navrhne, jak potenciál hybných sil zahrnout do rozvojových strategií i praktických opatření politik a to jak na národní tak lokálních úrovních.
Aplikační garanti a poskytovatel
Protože projekt vznikl z iniciativy tří Místních akčních skupin, je pochopitelné, že se výzkum stejně jako doporučení významně zaměřují na roli struktur, jako jsou právě Místní akční skupiny, které sdružují lokální aktéry a vytváří partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem.
Projekt je financován z programu TA ČR ÉTA a podporován Ministerstvem pro místní rozvoj, které zaujímá pozici klíčového aplikačního garanta.
Časový harmonogram aktivit projetku
Řešitelský tým
Česká zemědělská univerzita - Provozně ekonomická fakulta
Lukáš Zagata
Česká zemědělská univerzita
Řízení projektu
Jiří Hrabák
Česká zemědělská univerzita
Analytik
Kateřina Boukalová
Česká zemědělská univerzita
Výzkumnice
Technologické centrum AV ČR
Tomáš Ratinger
Technologické centrum AV ČR
Statistik, ekonometrie
Ondřej Pecha
Technologické centrum AV ČR
Analytik, vývoj webu
Iva Vančurová
Technologické centrum AV ČR
Konzultantka, administrativa
Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem - Přírodovědecká fakulta
Vladan Hruška
Univerzita J. E. Purkyně
Vedoucí týmu UJEP
Kristýna Rybová
Univerzita J. E. Purkyně
Výzkumnice
Zdeňka Smutná
Univerzita J. E. Purkyně
Doktorandka
Venkov 3.0 Sociální a technické podmínky pro uplatnění rozvojových potenciálů 21. století ve venkovských oblastech
Metodika Venkov 3.0 29.6.2021
Metodika pro využití konceptu Venkov 3.0 v přípravě a realizaci rozvojové strategie venkovských oblastí získala osvědčení Ministerstva pro místní rozvoj ČR.
Vyšla 3. výzkumná zpráva 25.2.2021
Projekt Venkov 3.0 má další výstup. Byla publikována 3. výzkumná zpráva, která je věnována případovým studiím a návrhu metodiky.
Příspěvek na konferenci 20.9.2020
Ve dnech 8. - 10. září 2020 proběhla v Plzni konference České geografické společnosti, na které vystoupili se svým příspěvkem i řešitelé projektu Venkov 3.0 z ČZU.
COVID-19 ve Web of Science 29.5.2020
V databázi Web of Science bylo k datu této aktuality evidováno více než 5 000 článků o pandemii COVID-19. Z pohledu tohoto projektu jsou ve vědeckých textech nejvíce zmiňovány drivery telemedicína a vzdělávání.
Vyšla 2. výzkumná zpráva 15.2.2020
Výsledky z výzkumu názorů aktivních obyvatel venkova pomocí Q-metody, a také analýza existujících sítí spolupráce výzkumného, veřejného a podnikového sektoru byly prezentovány ve druhé výzkumné zprávě.
Q-metoda 19.1.2020
V prosinci 2019 dvacet čtyři aktivních venkovských aktérů z partnerských místních akčních skupin hodnotilo možný přínos či bariéry zkoumaných technologií pro rozvoj venkova za pomocí inovativní Q-metody.
Vyšla 1. výzkumná zpráva 15.11.2019
Projekt Venkov 3.0 má svůj první výstup. Byla publikována 1. výzkumná zpráva, která popisuje jednotlivé hybné síly a zhodnocuje jejich rozvojový potenciál.
Součástí zprávy jsou i odkazy na odbornou literaturu zabývající se příslušnými hybnými silami.
Síť zobrazuje spolupráci českých organizací na projektech evidovaných v Centrální evidenci projektů. Zahrnuty jsou všechny projekty obsahující klíčový termín "telemedicine" nebo "e-Health".
Síť zobrazuje spolupráci českých organizací na projektech evidovaných v Centrální evidenci projektů. Zahrnuty jsou vybrané projekty obsahující klíčový termín "smart grid".
Síť zobrazuje spolupráci českých organizací na projektech evidovaných v Centrální evidenci projektů. Zahrnuty jsou vybrané projekty obsahující klíčový termín "bezpilotní" nebo "UAV".
Síť zobrazuje spolupráci českých organizací na projektech evidovaných v Centrální evidenci projektů. Zahrnuty jsou všechny projekty obsahující klíčový termín "additive manufacturing" nebo "3D tisk" nebo "aditivní výroba".
Síť zobrazuje spolupráci českých organizací na projektech evidovaných v Centrální evidenci projektů. Zahrnuty jsou všechny projekty obsahující klíčový termín "internet of things" nebo "internet věcí".
Síť zobrazuje spolupráci českých organizací na projektech evidovaných v Centrální evidenci projektů. Zahrnuty jsou všechny projekty obsahující klíčový termín "autonomní vozidlo" nebo "autonomní řízení" nebo "samořiditelné" nebo "autonomous vehicle" nebo "autonomous mobility" nebo "autonomous driving".
Jedná se o simulaci fáze sběru dat. Vizualizace zobrazuje odpovědi respondentů rozřazených podle oblastí na 45 výroků, které se týkají devíti driverů.
Úkolem respondentů bylo rozřadit očíslované kartičky s výroky na políčka, jejichž hodnotu udává číslo na sloupcem a které vyjadřuje míru souhlasu s daným výrokem na škále -5 = silně nesouhlasím,..., 0 = neutrální,..., +5 = silně souhlasím.
Cílem je přimět respondenty využít všechna políčka. Výroky jsou tak porovnávány relativně mezi sebou navzájem bez ohledu na absolutní postoj respondenta k technologiím.
Vizualizace zobrazuje histogramy četností odpovědí respondentů ke všem výrokům. Graf lze modifikovat výběrem hrubých dat nebo adjustovaných hodnot vzhledem k náhodnému rozmístění kartiček s ohledem na různé délky sloupců šablony. Nacházejí se zde rovněž základní deskriptivní charakteristiky jednotlivých výroků.
Jedná se o vizualizaci slovních spojení, která byla extrahována z názvů a abstraktů vědeckých publikací registrovaných ve Web of Science v souvislosti s pandemií COVID-19. Z důvodu klastrování bylo vzato do úvahy pouze 60% nejrelevantnějších termínů.
Relevancí přitom rozumíme pravděpodobnost příslušnosti ke všem klastrům. Vyřazeny tak byly obecné termíny, které se ve všech klastrech vyskytují stejnou měrou.
V principu se jedná o podobnou síť jako v případě spolupráce organizací na projektech, avšak v tomto případě nejsou zobrazovány hrany.
Odkaz směřuje na stránky Technologické agentury ČR, která je poskytovatelem. Tento projekt je financován z programu Éta (Program na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací).
Odkaz zavede uživatele na stránky Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (IS VAVAI). Zobrazí se výpis veřejných informací o tomto projektu z Centrální evidence projektů (CEP).
Jedná se o dílčí téma v rámci tématu Smart and Competetive Rural Areas. Téma se řeší v období 9/2017 - 6/2019. Odkaz zavede uživatele na webové stránky, které obsahují i publikace nebo případové studie.
Odkaz směřuje na domovskou stránku projektu financovaného z programu INTERREG EUROPE. Projekt je řešen v období 2018-2021 a jeho součástí je i zapojení stakeholderů pomocí komunikačních a informačních technologií.
Tento pilotní projekt mapuje příležitosti a výzvy ve venkovském prostoru a detailně popisuje existující best practice. Projekt hledá definici Smart Village a představuje několik případových studií, které ukazují, jak se stát Smart Village.
Stručný popis hybných sil (driverů)
Používání dronů
Drony spadají pod bezpilotní letecká zařízení - unmanned aerial vehicle (UAV). UAV zahrnuje drony samotné, bezpilotní letadla a rovněž software nezbytný pro jejich využití. Předpokládané využití je v zemědělství (kontrola plodin během růstu, kontrola zavlažovacího zařízení, kontrola plevele uprostřed polí, atd.), lesnictví, logistice, činnosti policie, hasičů, státní správy a samosprávy a při propagaci území.
Decentralizované zdroje energie
Decentralizované zdroje energie (DZE) zahrnují jednak obnovitelné zdroje energie (OZE), jako jsou větrná, solární, geotermální a vodní energie nebo energie založená na biomase, ale také zemní plyn, který je používán v malých lokálních elektrárnách a teplárnách.
DZE mohou být alternativou v neelektrifikovaných nebo zranitelných oblastech, kde centrální síť selhává, nebo v chytrém řízení odběru elektrické energie zejména ve spojení s využíváním jednoho nebo více obnovitelných zdrojů.
Budoucnost péče o zdraví
Tato oblast je velmi široká, a proto jsme se zaměřili konkrétně na potenciál rozvoje telemedicínských přístupů, které mohou napomoci zejména k překonání fyzické vzdálenosti mezi pacientem a lékařem.
Využití může být v diagnostice a monitorování pacientů mimo zdravotnická zařízení nebo elektronické konzultace s lékařem.
Aditivní a distributivní výroba
Tento driver reprezentuje zejména aditivní výroba, do níž spadá 3D tisk plastů, kovů, keramiky, betonu, skla či biologického materiálu.
Je zde možnost vzniku nových center, dílen nebo laboratoří vybavených 3D tiskárnami, které budou obsluhovat vysoce kvalifikovaní pracovníci.
Cloudové aplikace a internet věcí
Cloudová technologie (Cloud computing) je součástí nového paradigmatu, které je produktem rozšíření digitální technologie do tak odlišných odvětví, jako je hudba, zdravotní péče nebo věda, od nejmenších podniků po největší veřejné správy.
Základní myšlenka internetu věcí je, že spolu komunikují technická zařízení a technologie přímo, bez nutnosti zapojení člověka.
Nové technologie výroby jídla
Jednou z nejvíce diskutovaných oblastí je produkce masa, kde se předpokládá využití kmenových buněk (hamburger ze zkumavky) nebo syntetické produkce z rostlinných buněk.
Vytváří se zde prostor pro produkci masa bez ohledu na přírodní podmínky (např. v laboratořích). Novou výzvou pro venkov může být i větší využívání hmyzu a jeho konzumace.
Autonomní vozidla
Existuje několik stupňů autonomních vozidel podle míry zapojení řidiče. Autonomní vozidla mohou zajistit dostupnou dopravu i pro osoby, které nemohou řídit, a také mohou stabilizovat počty obyvatel i v periferních venkovských oblastech.
Jejich využití je možné i v zemědělství, kde je menší výskyt zvláštních situací.
Nové technologie ve vzdělávání
Z hlediska uplatňování tohoto driveru ve venkovských oblastech je primárně řešena oblast mateřského, základního a celoživotního vzdělávání. Důraz je kladen na vzdělávání pomocí moderních pomůcek.
Digitální technologie (interaktivní tabule, tablety, notebooky apod.) jsou již běžnou pomůckou v českých (i venkovských) školách. Často se s nimi však cíleně nepracuje.
Digitální konektivita
Na venkově často pomalou a zastaralou technologii připojení Wi-fi nahrazuje posilovaná stávající metalická či optická síť. Digitalizace kompenzuje odlehlost venkovských oblastí, zpřístupňuje některé služby po dlouhou dobu dostupné jen v kamenných obchodech či pobočkách a vzniká možnost práce z domova - na venkově mohou pracovat i lidé, kteří by jinak museli za prací dojíždět do měst.