logo 4tech
Rozvoj vybraných technologií v podmínkách krize COVID 19 a po ní

Digitalizace

Telemedicína


Vzdělávání

Aditivní výroba

Cíle projektu

Hlavním cílem projektu je podchytit impulsy vyvolané krizı́ COVID 19 a posoudit jejich vliv na hnacı́ síly rozvoje venkova a následný potenciál pro redukci regionálních disparit a zvýšenı́ resilience venkovských oblastí. Projekt zmapuje rozsah a formy využívání vybraných technologií, v souvislosti s opatřeními proti pandemii COVID 19. Projekt zanalyzuje naplněnı́ potřeb aktérů a způsob jejich spolupráce (v kontextu krize COVID 19) podle oblastı́ působenı́ těchto technologií. Projekt prozkoumá změnu hodnot a postojů aktérů vůči vybraným technologiıḿ v důsledku pandemie COVID 19 a realizuje foresightovou studii rozvoje a přijímání vybraných technogií.
Tento projekt volně navazuje na projekt Venkov 3.0, který byl ukončen v roce 2020.

Doba řešení projektu

08/2020 - 07/2022

Hlavní řešitel

doc. RNDr. Tomáš Ratinger, MSc., Ph.D.
Řešitelský tým

Kód projektu

TL04000390


logo Závěrečná konference a workshop
Zpráva o proběhlé akci

Závěrečná konference a workshop projektu 4Tech se uskutečnily online dne

23. června 2022 od 10:00 do 12:30 hodin.


Hlavním cílem projektu bylo podchytit technologické impulsy vyvolané reakcí společnosti na covid-19 a posoudit jejich vliv na hnací síly rozvoje venkova a následný potenciál pro redukci regionálních disparit a zvýšení resilience venkovských oblastí. Projekt se soustřeďuje na čtyři provázané technologické systémy: digitalizaci společnosti a cloudy, distribuovanou aditivní výrobu, telemedicínu a digitálně založené distanční vzdělávání. Tento projekt vychází i z výsledků projektu Venkov 3.0, jehož webové stránky si lze prohlédnout zde.

Hlavní cíl byl naplňován realizací čtyř dílčích cílů, a to:

  • (DC1) mapováním rozsahu a forem využívání vybraných technologií
  • (DC2) analýzou naplnění potřeb aktérů a způsobů jejich spolupráce ve vybraných technologických oblastech
  • (DC3) šetřením o změně hodnot a postojů domácností vůči vybraným technologiím v důsledku pandemie covid-19
  • (DC4) foresightovou studií rozvoje a přijímání vybraných technologií k roku 2040, doporučení pro politiku
Prvořadým smyslem konference a workshopu bylo ukázat výsledky a ve spolupráci s Vámi je verifikovat a případně je korigovat nebo upřesnit.
Vzhledem k tomu, že se projekt týká pronikání digitálních technologií ve společnosti, byla konference realizována online na platformě MS Teams. Interaktivní workshop byl organizován s využitím virtuální tabule (whiteboard) od firmy Miro.

Časový program proběhlé akce

  • 9:45 - Připojení, vyzkoušení Miro White Boards
  • 10:00 - Uvítání, cíle, struktura projektu a konference
  • 10:10 - Využívání vybraných technologií v souvislosti s opatřeními proti pandemii covid-19 (literární zdroje a rozhovory s aktéry)
    Přehled výsledků foresight (po jednotlivých technologiích)
  • 10:50 - Úvod do workshopu
  • 11:00-11:05 - Přestávka
  • 11:05 - Workshop budoucího rozšíření vybraných technologií a opatření politik
  • 12:00-12:05 - Přestávka
  • 12:05 - Shrnutí a závěr
  • 12:30 - Konec

Odkazy a výstupy

Soubor přednášek nazvaný Rozvoj vybraných technologií v podmínkách krize COVID 19 a po ní je možno stáhnout jako pdf zde.

Příspěvky účastníků workshopu jsou v uzamčené verzi Miro Whiteboard k nahlédnutí zde.
(Tabule je možno posouvat při stitsku pravého tlačítka myši a zoomovat kolečkem myši.)
logo Seminář MAS
Zpráva o proběhlé akci

Závěrečný seminář s názvem Rozvoj vybraných technologií v podmínkách krize covid-19 a po ní, který byl určen pro Místní akční skupiny (MAS), se uskutečnil online

ve středu 20. července 2022 od 10:00 do 12:30 hodin.


Hlavním cílem je podchytit impulsy vyvolané krizí COVID 19 a posoudit jejich vliv na hnací síly rozvoje venkova a následný potenciál pro redukci regionálních disparit a zvýšení resilience venkovských oblastí. Hlavní cíl byl naplňován realizací čtyř dílčích cílů, a to:

  • (DC1) Analýza sekundárních zdrojů dat: publikované články odborné i v médiích, jiné zveřejňované informace, diskuzí v médiích s využitím textové analýzy → podchycení inovační fáze každé z vybraných technologií (9/2020 - 3/2021)
  • (DC2) Případové studie → sebrat přímé zkušenosti klíčových aktérů (4/2021 - 10/2021)
  • (DC3) Sociologické empirické šetření o etablování technologie do socitechnického režimu → jak se proměnily hodnoty a přístupy různých sociálních skupin k použití sledovaných technologií. Objektem studia bylo kontinuum mezi městem a venkovem (11/2021 - 3/2022)
  • (DC4) Foresight s využitím expertních panelů o prosazovaní se vybraných technologií v konkurenčním prostředí etablovaných systémů po impulsu krize COVID 19 s horizontem 2040.(2/2022 - 7/2022)

Workshop byl realizován online na platformě MS Teams. Interaktivní workshop byl organizován s využitím virtuální tabule (whiteboard) od firmy Miro, přičemž účastníci byli rozděleni do dvou pracovních skupin:

  1. Role vzdělávání v difusi vybraných technologií, role MAS. Příspěvky účastníků workshopu v této skupině jsou v uzamčené verzi Miro Whiteboard k nahlédnutí zde.
  2. Jak se změní život firem a občanů v MAS regionu v důsledku difuse vybraných technologií. Příspěvky účastníků workshopu v této skupině jsou v uzamčené verzi Miro Whiteboard k nahlédnutí zde.

(Tabule je možno posouvat při stitsku pravého tlačítka myši a zoomovat kolečkem myši.)

V současné době jsou aktivní i dvě odemčené kopie Miro Whiteboard, které oslovení účastníci mohou stále upravovat a reagovat na názory ostatních.
Účastníci mohou být aktivní i přes oficiální zakončení tohoto projektu a výsledné tabule budou zveřejněny na tomto webu do konce roku 2022.

Soubor přednášek nazvaný Rozvoj vybraných technologií v podmínkách krize COVID 19 a po ní - Seminář pro Místní akční skupiny je možno stáhnout jako pdf zde.

Digitalizace

Distanční vzdělávání

Aditivní výroba

Jednou z relevantních publikací o reakci aditivní výroby na pandemii COVID 19 bylo review rakouských autorů (Kunovjanek & Wankmuller, 2020). Tento článek s názvem An analysis of the global additive manufacturing response to the COVID-19 pandemic se věnuje situaci během první vlny pandemie COVID 19 na jaře 2020, kdy byl význam aditivní výroby nejvyšší vzhledem k akutnímu nedostatku ochranných pomůcek. Plný text tohoto článku je k dispozici zde.
Některým poznatkům se zde budeme věnovat podrobněji:

Použitá technologie aditivní výroby

  • Vytlačování materiálu (material extrusion) - 79,6% ze všech produktů obsažených ve studii. Jedná se o nejčastější a nejdostupnější technologie aditivní výroby, kdy je náplní vlákno namotané na cívku protlačováno skrz pohyblivou tavící trysku. Jako materiál se nejčastěji používá ABS nebo recyklovatelná kyselina polymléčná (PLA) a poslední dobou i vysoce odolný PET-G. Ilustrační video je možné shlédnout na youtube.
  • Fotopolymerizace (vat photopolymerization) - 9,5% ze všech produktů obsažených ve studii. Jako náplň se používá tekutá pryskyřice (resin), která je UV zářením po vrstvách tvrzena fotopolymerizací na pevnou látku. Pomocí této technologie byly vyráběny např. nosní stěrky. Ilustrační video je možné shlédnout na youtube.
  • Spékání práškové vrstvy (powder bed fusion) - 8,1% ze všech produktů obsažených ve studii. Náplní je jemný prášek různého materiálu (např. plast nebo kov). Spojování vrstev probíhá spékáním materiálu pomocí elektronového paprsku (EBM) nebo laseru (SLM, SLS). Ilustrační video je možné shlédnout na youtube.
  • Řídce použité technologie - méně než 5% ze všech produktů obsažených ve studii. Několik málo produktů bylo vyrobeno s použitím AV technologií Nanášení materiálu tryskáním (Material jetting), Tryskání pojiva (Binder jetting), nebo Přímé energetické nanášení (Direct energy deposition). Naopak vůbec nebyla zaznamenána AV technologie Laminace plátů (Sheet lamination). Ilustrační video v případě nanášení materiálu tryskáním je možné shlédnout na youtube.

Oblast použití

  • Zdravotnictví - 90,3% V situaci, kdy se jedná o reakci na vzniklý medicínský problém, není toto zjištění překvapivé. Nejčastěji se jednalo o výrobu akutně nedostatkových ochranných pomůcek nebo jejich součástí, nástrojů pro sběr nebo analýzu vzorků.
  • Oblasti mimo zdravotnictví9,7% - Zde se jednalo o produkty, které přispívaly ke zmírnění rizika šíření nákazy. Zmiňován byl například bezdotykový otvírák dveří, o němž se můžeme více dozvědět třeba na stránkách belgické společnosti Materialise, která je orientována na aplikace 3D tisku. Za stejným účelem byly vyráběny produkty, které využívaly otevírání dveří nohou nebo součástky, které se fixně zabudovávaly do dveří. V oblasti materiálového inženýrství bylo testováno využití měděných povlaků na produkty vyrobené AM technologiemi za účelem získání povrchu, na kterém se neuchytí viry od společnosti SPEE3D.

Kategorie produktu

  • Součástky - 65,6% Jedná se o dílčí součástku daleko komplexnějšího artiklu. Nejznámějším případem jsou rámy pro úchyt obličejových štítů, kdy samotný průhledný štít nebyl zpravidla vyráběn s použitím aditivní výroby.
  • Hotové výrobky19,3% - V této kategorii se nalézají pouze produkty, které nevyžadují (kromě povrchové úpravy) žádné další součásti, které nebyly vyrobeny pomocí AV technologie. Příkladem jsou výše uvedené otvíráky na dveře nebo testovací tyčinky do nosu.
  • Vylepšení existujícího zboží - 8,8% Zde byl jako příklad takového vylepšení uveden adaptéry či rozdvojky pro přívod vzduchu do šnorchlovací masky.
  • Prototypy - 4,2% Jako příklad byl uveden vývoj nového ventilátoru.
  • Náhradní díly - 2,1%Největší využití autoři uvádějí u ventilátorů, které vyžadují častou výměnu součástek.

Typ organizace (autor produktu)

  • Soukromé podniky a společnosti - 42,8% Byla zmiňována aktivita podniků jako Formlabs, Resolution Medical, nebo Envisiontec. S 3D tiskem ochranných pomůcek přispěly i automobilky Volkswagen, Seat nebo Ferrari. Z českých podniků byly zmíněny Prusa Research a Škoda Auto.
  • Komunity uživatelů a iniciativy 41,8% Do této skupiny patří jednak koalice firem, ale zejména komunity nadšenců, kteří vlastní 3D tiskárnu. Firma Stratasys založila v USA koalici pro výrobu obličejových štítů. Podobnou iniciativu zahájila i společnost Siemens. Mezi významné komunity, které v USA iniciovaly výzvy spojené s 3D tiskem proti pandemii, patřily komunity uživatelů Amerika Makes nebo Make4Covid
  • Výzkumné organizace (VŠ, ústavy, centra atd.) - 15,4% Po dobu pandemické krize byla většina univerzit uzavřena, což limitovalo výrobní kapacitu takových zařízení. Produkce se koncentrovala na technických univerzitách a byla úměrná jejich velikosti.

Typ designu

  • Sdílený design - 68,4% Tento typ designu byl nejvíce využíván komunitami uživatelů, které navíc nejčastěji využívaly technologii Vytlačování materiálu. Nejčastějšími platformami pro šíření designových souborů byly sociální sítě Facebook a Twitter.
  • Vlastní design 31,6% S vlastním designem produktu a následným souborem pro aditivní výrobu přicházely většinou podniky, které se podílely na tvorbě vlastních designů z 66,7%. Naopak komunity s vlastními designy pracovaly nejméně.

Kategorie produktu

  • Obličejové štíty - 45,7% ze všech produktů obsažených ve studii. Skoro polovina všech produktů se týkala ochrany obličeje pomocí obličejových štítů. Spadají sem kromě štítů a jejich komponent také potápěcí masky nebo dokonce celé helmy. Jako ukázku uvádíme příklad části obličejového štítu vyrobený na 3D tiskárně společností Prusa Research.
  • Součásti ventilátorů - 15,6% ze všech produktů obsažených ve studii. Do této kategorie spadají všechny náhradní součástky k ventilátorům, rozšiřující a vylepšující komponenty, prototypy a vyměnitelné ventily. Ukázka ventilátoru používaného ve Španělsku, jehož komponenty jsou vyrobeny pomocí 3D tisku, je možné shlédnout po kliknutí sem.
  • obr2
  • Obličejové masky - 10,7% ze všech produktů obsažených ve studii. Většina produktů z této kategorie je vyrobena jako plastový kryt dýchacích cest, který má v sobě zabudovaný otvor pro zasunutí vyměnitelného textilového filtru. Pro ilustraci uvádíme masku od společnosti Copper3D, který je možno si prohlédnout po kliknutí sem.
  • obr3
  • Seřizovače obličejových masek - 4,8% ze všech produktů obsažených ve studii. Typicky se jednalo o malé součástky, které uživateli umožňovaly seřízení masky, aby nikde netlačila (zejména na uši). Ukázku takového seřizovače od společnosti Hewlett Packard si je možno prohlédnout po kliknutí sem.
  • obr4
  • Bezdotyková klika - 4,8% ze všech produktů obsažených ve studii. Jedná se o jednu z mála aplikací mimo medicínu. Patří sem všechny výrobky, které umožňují otevírání dveří jiným způsobem než dotykem kliky holou rukou. Pro představu uvádíme produkt, který umožňuje otevírání dveří (zpravidla oblečeným) předloktím. Klikněte sem.
  • obr5
  • Nosní stěrky - 3,8% ze všech produktů obsažených ve studii. Při zmínce o hromadné výrobě medicínských pomůcek se jednalo nejčastěji a masovou výrobu plastových stěrek pro odběr vzorku z nosu testované osoby. Ukázku hromadné výroby nosních stěrek můžete vidět po kliknutí sem.
  • obr6

Telemedicína

Řešitelský tým


Ratingerdoc. RNDr. Tomáš Ratinger, MSc., Ph.D.

TC AV ČR - Oddělení strategických studií

Tomáš je hlavním manažerem tohoto projektu.

e-mail: ratinger@tc.cz

Zagatadoc. Mgr. Ing. Lukáš Zagata, Ph.D.

ČZU PEF - Katedra humanitních věd

Lukáš se zabývá distančním vzděláváním.

e-mail: zagata@pef.czu.cz

HrabakRNDr. Jiří Hrabák, Ph.D.

ČZU PEF - Katedra humanitních věd

Jiří spolupracuje na přípravě, zpracování a vyhodnocení empirického výzkumu. Z hodnocených technologií se nejvíce zaměřuje na oblast telemedicíny.

e-mail: hrabakj@pef.czu.cz

PechaMgr. Ondřej Pecha, Ph.D.

TC AV ČR - Oddělení strategických studií

Ondřej má na starosti přehled vybraných technologií ve vědeckých publikacích. Analyzuje relevantní vědecké publikace obsažené v databázi Web of Science pomocí bibliometrických metod jako je ko-citační analýza, text-mining abstraktů nebo sítě spolupracujících organizací na publikacích.

e-mail: pecha@tc.cz

VancurovaIng. Iva Vančurová

TC AV ČR - Oddělení strategických studií

Iva Vančurová se zapojuje do rešerší ostatních zdrojů vybraných technologií, spolupracuje na případových studiích, organizuje participativní akce a zajišťuje administrativní a ekonomickou podporu týmu.

e-mail: vancurova@tc.cz

Výstupy projektu

# Název výstupu/výsledkuPopisKe stažení
1Výzkumná zpráva 1Rozsah a formy využívání vybraných technologií v souvislosti s opatřeními proti pandemii covid-19
2Výzkumná zpráva 2Výsledky případových studií o využívání vybraných technologií v souvislosti s opatřeními proti pandemii covid-19
3Výzkumná zpráva 3Výsledky kvantitativního šetření o využívání vybraných technologií v souvislosti s opatřeními proti pandemii covid-19
4Výzkumná zpráva 4Foresight čtyř technologií, které dostaly impuls v době pandemie covid-19 a doporučení pro politiku
5Výstup z konferenceZpráva ze závěrečné odborné konference pro nositele a uživatele studovaných technologií
6Výstup ze seminářeZpráva ze semináře pro venkovské aktéry (členy NS MAS)
7Policy BriefVliv pandemie covid-19 na difuzi digitálních technologií

Vizualizace výsledků


Výsledky foresightové studie

scenare Scénáře rozšíření technologií

Tato vizualizace osahuje křivky možného budoucího vývoje rozšíření vybraných technologií až do roku 2040. Digitalizace je přitom rozčleněna na jednotlivé součásti. Křivky popisují tři možnosti budoucího rozšíření, když kromě trendové křivky reprezentují i optimistický a skeptický scénář. Hodnotami pro rozšíření (pravá vertikální osa) jsou stupně uplatnění v praxi od nových nápadů a experimentování (stupeň 1) až po plnohodnotné nahrazení dosavadního původního režimu (stupeň 4).



Výsledky dotazníkového šetření

frequencies Četnosti - jednoduché a dvojné třídění

Jedná se o webovou prezentaci deskriptivních statistik dat pořízených dotazovacím šetřením. Obsahem jsou recyklovatelné skupinové sloupcové grafy. Je zde možné zvolit kategorii a řadu a sledovat četnosti včetně nebo bez chybějících hodnot.

chí-kvadrát Chí-kvadrát test

Dalším krokem po zhodnocení absolutních četností je chí-kvadrát test v kontingenčních tabulkách. Sloupce obsahují třídící faktory a řádky jsou dotazníkové položky. Pro příslušnou kombinaci sloupce a řádku byla vypočítána chí-kvadrát statistika (chi2) a pro dané stupně volnosti (df) i aktuální hladina významnosti (p). Tyto hodnoty byly vypočítány v programu Stata 16. Barevná výplň buněk odpovídá tradičním třem hladinám významnosti. Při najetí kurzorem myši na danou buňku se objeví normalizovaný skládaný sloupcový graf, který je vhodný pro identifikaci největšího přispivatele k celkové chí-kvadrát statistice.

IRT Teorie položkových odpovědí (IRT) - položky

Při hodnocení znalostí a dovedností v oblasti orientace na internetu, práce s počítačem nebo sociálních sítí se při dotazování používá sada podobných výroků. O těchto výrocích se předpokládá, že jsou indikátory určité hypotetické oblasti a respondent na ně odpovídá na 5-ti bodové (Likertově) škále a vyjadřuje tak míru shody svojí situace s daným výrokem. Položky jsou přitom různě silné (obtížné) a mají různou rozlišovací schopnost napříč respondenty. Kalibrací těchto položek se zabývá teorie položkových odpovědí (IRT), jejíž výsledky vyexportované z programu Stata jsou prezentovány v této vizualizaci. Jelikož se domníváme, že IRT není tak běžně užívanou metodou jako např. chí-kvadrát, doporučujeme uživateli nejprve pročíst tento stručný návod.

IRT-total IRT - souhrnné křivky celého testu (všech dimenzí)

Tato část vizualizace výsledků IRT je zaměřená na souhrnné charakteristické a informační křivky celého testu v jednotlivých dimenzích. Z výsledků jednoznačně vyplývá, že test dobře rozlišuje osoby s průměrnou úrovní théta od podprůměrných a ty pak od "hodně podprůměrných". Tento fakt je doložen u charakteristických křivek testu, kdy rozdíl mezi body 0 a -1 a mezi body -1 a -2 na ose x se odráží ve velkém rozdílu odhadu výsledného (součtového) skóru celého testu v dané dimenzi na ose y. Patrné je to zejména u dimenze 2 (tvorba dig. obsahu) a dimenze 3 (bezpečné chov. na internetu a soc. sítích). V testu zcela chybí položky s vysokým parametrem obtížnosti. Nejobtížnější položka v aktuálním dotazníku (znalost tvorby webových stránek) má nízký odhad parametru diskriminace, a proto přináší jen malou informaci o nadprůměrných osobách v dané dimenzi. Při opakování podobného dotazníku (někdy v budoucnosti i jinými autory i za jiným účelem) doporučujeme do testu zařadit obtížnější položky např. související se znalostí programování a vyřadit ty méně obtížné, které jsou redundantní. Obtížnost položek spojených s programováním (v podobě nízkých četností) už byla reportována u států EU v roce 2018. Více informací lze zjistit např. na webových stránkách ČSÚ zde.
V našem případě byl tento posun samozřejmě způsoben hlavně online formou dotazníku. Všichni respondenti byli schopni vyplnit a odeslat online dotazník a tento fakt sám o sobě už vyžaduje určitou minimální úroveň digitálních dovedností nebo orientace na internetu. Kdyby byl dotazník vyplňován i jinou než digitální/online formou, dostali by se do průzkumu i respondenti, kteří s počítačem, internetem nebo sociálními sítěmi vůbec neumí a tedy u této skupiny by některé stávající položky byly daleko obtížnější. Tímto faktem, že u různých populací fungují položky různě, se zabývá metodologie DIF (z anglického Differential Item Functioning) a v našem případě byly jednotlivé křivky odhadovány i pro třídící faktory, které vyšly významně v přechozím chí-kvadrát testu. Zde se ukázalo, že se položky mírně liší napříč skupinami zejména v parametru diskriminace (a tedy míře informace), avšak všechny křivky zůstávají posunuté v lévé části grafu.

Bibliometrické sítě

Relevantní vědecká literatura byla analyzována pomocí bibliometrického mapování. Tato vizualizační technika prezentuje vzájemné vazby mezi entitami pomocí sítí (uzlových grafů). Zdrojem dat jsou nejčastěji části vědeckých publikací, jako např. abstrakty, seznam autorů a jejich afiliace nebo seznam citované literatury. Výsledné sítě následně obsahují uzly, které reprezentují jednotlivé entity (autory, organizace, klíčová slova, citované články) a hrany, které vyjadřují sílu vzájemné vazby mezi jednotlivými dvojicemi.
Pro každou technologii jsme zvolili 3 techniky, které pomáhají zmapovat danou oblast. Jedná se o kocitační analýzu položek z referenčních seznamů literatury, dále je to text-mining abstraktů relevantních publikací a spolupráce mezi organizacemi spoluautorů na publikacích stažených z WOS.
Výsledky jsou prezentovány v podobě sítí jako interaktivní webová vizualizace, která oproti statickým obrázkům umožňuje detailnější pohled na danou problematiku.

Přechod do interaktivní vizualizace zde


Kocitační analýza

V případě kocitační analýzy jsou zdrojovými daty položky v seznamech citované literatury aktuálních publikací - v našem případech publikací evidovaných databází Web of Science (WoS). Jedná se zejména o články na příslušné téma, které byly vydáne v roce 2020 nebo začátkem roku 2021. Mezi citovanými položkami mohou všechny typy výstupů - články, review, monografie, sborníkové příspěvky, atd. Může se jednat i o publikace, které nejsou evidované ve WoS. Často se jedná o zásadní (seminální) práce daného oboru, které mohly být publikovány i před desítkami let. V případě nových technologií to však nebývá příliš časté.
Při kocitační analýze se postupuje tak, že se vezme první seznam literatury a všechny dvojice položek dostanou přidělen kocitační skór roven jedné. Následně se sleduje, zda se nějaká dvojice vyskytuje společně i v některém dalším seznamu citované literatury. Pokud ano, kocitační skór této dvojice se zvýší o jedna až na hodnotu, která je rovna počtu referenčních seznamů literatury, v nichž se tato dvojice vyskytuje společně. Hlavní myšlenkou je, že položky, které jsou citovány společně, se pravděpodobně zabývají podobným tématem.
Uzly (kruhy) v uzlovém grafu reprezentují jednotlivé citované položky. Jejich velikost (obsah) je monotónní funkcí součtu všech kocitačních skórů, kde je daná položka jednou z dvojice.
Hrany (úsečky) v uzlovém grafu reprezentují jednotlivé dvojice citovaných položek. Jejich šířka je monotónní funkcí kocitačního skóru této dvojice. Berou se do úvahy jen dvojice, jejichž kocitační skór je vyšší než jedna.
Popisky jednotlivých uzlů se sestávají ze jména prvního autora a roku vydání publikace. Tooltip navíc obsahuje i název časopisu nebo identifikátor DOI.

Text-mining

Textový korpus pro textovou analýzu tvoří názvy a abstrakty identifikovaných publikací evidovaných ve WoS. Následně je provedena tokenizace a vyřazeny slovní druhy jako předložky, spojky nebo slovesa. Zahrnuty jsou pouze podstatná jména a přídavná jména, která tvoří slovní spojení, která budeme nazývat termíny. Termíny procházejí dále dvoufázovým filtrováním. Nejdříve se vyloučí termíny, které se vyskytují v textu velmi zřídka (např. v méně než v jednom procentu všech publikací). Ve druhém kroku se z analýzy vyloučí termíny, které jsou příliš obecné a vyskytují se v mnoha souvislostech. Výsledné termíny mohou být ještě korigovány za použití tezauru, který může spojovat slova stejného významu do jednoho termínu nebo eliminovat termíny tvořící součásti článků (např. discussion). Analyzovány jsou následně četnosti výskytu a spoluvýskytu dvojic výsledných termínů. Důležitým výsledkem je shlukování termínů do klastrů, které naznačují, do kterých oblastí daná technologie zasahuje.
Uzly (kruhy) v uzlovém grafu reprezentují jednotlivé termíny. Jejich velikost (obsah) je monotónní funkcí četnosti jejich (binárního) výskytu v publikacích. Jejich barva je indikátorem příslušnosti do určitého klastru.
Hrany (úsečky) v uzlovém grafu reprezentují jednotlivé dvojice termínů vyskytující se v daném abstraktu nebo názvu společně. Jejich šířka je funkcí počtu spoluvýskytů ve všech aktuálních publikacích. V případě textové analýzy je však síť velmi hustá, protože se každý termín vyskytuje s jiným finálním termínem častokrát alespoň jednou. Více než analýza hran (spojnic) je v analýze důležitější příslušnost termínů do klastrů. Hrany mohou být ve vizualizaci uživatelem odfiltrovány.
Popisky jednotlivých uzlů se sestávají ze slov nebo slovních spojení oddělených mezerami. V popiscích jsou použita pouze malá písmena.

Spolupráce mezi organizacemi

U každé publikace evidované ve WoS je uveden seznam autorů včetně jejich příslušnosti k určité organizaci. Sídlo organizace se dále nachází v určitém státu. Existují tedy bibliometrické mapy spolupráce jak na úrovni autorů, organizací, tak i států. Vzhledem k počtu publikací (desítky až stovky) jsme se rozhodli pro střední úroveň a analyzovat spolupráci mezi organizacemi. Upozorňujeme, že u některých technologií bylo jen málo organizací, které publikovaly více než dva dokumenty. Výsledné sítě jsou tedy triviální a jsou uvedeny jen pro úplnost.
Uzly (kruhy) v uzlovém grafu reprezentují jednotlivé organizace. Nejčastěji se jedná o vysokoškolské a akademické instituce, protože ty jsou na rozdíl od podniků v publikování nejaktivnější.
Hrany (úsečky) v uzlovém grafu reprezentují jednotlivé dvojice organizací. Pokud se na určité publikaci podílelo více autorů ze stejné organizace, byla tato organizace započítána pouze jednou. Šířka hrany odpovídá počtu publikací, které daná dvojice organizací vyprodukovala společně.
Popisky jednotlivých uzlů se sestávají ze zkráceného názvu organizace.

Ovládání vizualizace

Po zvolení příslušné bibliometrické mapy se objeví na obrazovce uzlový graf, který se sestává z uzlů, hran a popisků. Při najetí kurzorem na uzel či hranu se objeví tooltip se základními informacemi. Dále se na obrazovce nachází dva panely. Vlevo je panel se základními statistikami a (interaktivní) legendou klastrů. Na pravém panelu se nacházejí tlačítka, pomocí nichž si může uživatel odfiltrovat hrany, uzly, popisky nebo legendu. V aplikaci je zabudována funcionalita sémantického zoomu, který se ovládá kolečkem na myši nebo dvojklikem na prázdné místo v oblasti grafu. Zoom lze anulovat kliknutím na tlačítko Reset -> Zoom. Viditelnost popisků je funkcí zoomu. Aplikace umožňuje jednotlivé uzly v síti vyhledat. Vizualizace se zavře po kliknutí na tlačítko Zavřít -> Vizualizaci.